Pro určování výše náhrady při přerušení výroby či jiné činnosti (nedostatek zakázek, ...) je rozhodující § 130 zákona č. 65/1965 Sb. (zákoník práce). Ten stanoví toto:

Znění zákona

§ 130 Ostatní překážky na straně zaměstnavatele

(1) Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v předchozím ustanovení, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud předpisy uvedené v § 131 nestanoví jinou výši náhrady mzdy.

(2) O jinou překážku na straně zaměstnavatele podle odstavce 1 jde také, pokud zaměstnavatel v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem vymezí vážné provozní důvody, pro které nemůže zaměstnanci přidělovat práci, a stanoví výši náhrady mzdy v rozsahu 60 % až 80 % průměrného výdělku, která zaměstnanci v těchto případech náleží. Dohodu podle věty první nelze nahradit rozhodnutím zaměstnavatele.

POZOR !!!

Ze znění zákona jasně a nezměnitelně vyplývá následující:

1. pouze zaměstnavatel, který má na pracovišti odborovou organizaci, může v případě písemné dohody s ní, která jasně stanoví vážné provozovní důvody pro které nelze přidělovat práci, stanovit výši náhrady ve výši 60% až 80 % průměrného výdělku.
2. Zaměstnavatel který nemá odborovou organizaci nebo nemá s odborovou organizací sjednanou dohodu poskytuje náhradu ve výši 100% bez vyjímky.

Zkušenosti uživatelů programu WIN EKONOM a doporučení.

Pro zaměstnavatele, kteří spadají do skupiny 2 předchozího odstavce platí následující:

1. pokud již je výše mzdy pevně sjednaná, musí se zaměstnavatel pokusit o dohodu se zaměstnanci na dočasném snížení mzdy.
2. pokud charakter činnosti zaměstnavatele vykazuje známky sezonních výkyvů nebo nestability ve výrobě, zaměstnávat pracovníky na dobu určitou.
3. při nástupu nového zaměstnance se sjednává výše pevné mzdy (měsíční mzda, hodinová mzda - pozor na minimální tarifní mzdu) vždy o 20% až 40 % (i více) nižší, než je skutečně vyplácená hrubá mzda. Dorovnání do výše skutečné mzdy se provádí formou prémií, tedy nenárokové mzdy:
   1. v případě výpadku výroby zaměstvatel může přestat vyplácet prémie a tím dosáhnout poklesu nákladů na mzdy bez nutnosti přítomnosti odborové organizace, protože prémie nejsou součásti sjednané mzdyv pracovní smlouvě.
   2. zaměstnavatel musí nadále zaměstnance zaměstnávat na pracovišti a přidělovat jim práci (úklidové, ...) - pozor na dobu možnosti převedení na jinou práci dle zákoníku práce. Pokud by zaměstnavatel chtěl poskytnout taměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy, mzda by byla ve výši průměrné mzdy a tedy včetně prémií a ne pouze sjednané ve smlouvě.
   3. poskytování prémií standardně zaměstnavatelé zdůvodňují možností jejich převodů od zaměstnanců, kteří si je nezaslouží k výkonným (nebo sympatickým), jako ochranou před nemakačenky, jako pracovní motivací, ... .